Translate

sobota 30. dubna 2016

vyšel mi článek v časopise:-)

....poprvé!!!
trochu zvláštní pocit, otevřít časopis a koukat tam sama na sebe:-)
Původně jsem si šla koupit časopis Venkov a styl, který miluju a při té příležitosti jsem byla oslovena prodavačkou, jestli to náhodou nejsem já v té příloze novin. Tak jsem našla, koukla a byla to já:-) Věděla jsem, že to má někdy vyjít, ale nevěděla jsem úplně přesně v jakých novinách. No a tak jsem si z trafiky odnesla hned časopisy dva-když už nic jiného, tak budu mít památku.
Ukládám tedy do krabice "památeční"
Mějte se krásně a užijte si zítra 1.MÁJ
Pavla





Víkendový chléb podle Lavender

Tento recept jsem si vymyslela, ale na výsledku to rozhodně znát nebylo. I přesto, že jsem si nedávno zakoupila knihu receptů na různé chleby a moučníky, tak prostě někdy musí člověk improvizovat, jelikož třeba někdy nějaké suroviny z receptu doma dojdou, a pak je zapotřebí řídit se  vlastním rozumem.
Základní těsto na chleba je celkem jednoduché, nepotřebujete k tomu mnoho.
Jedna z hlavních surovin je mouka. Jakou si zvolíte, to už záleží na vás, ale hodně ovlivňuje chuť a konzistenci chleba, tak je dobré volit např. špaldovou, která je na chleba ideální. Pokud si děláte světlý chléb, tak stačí použít mouku hladkou, pokud máte rádi semínka a různé cereálie, tak je zase dobré nakombinovat mouku světlou hladkou s moukou celozrnnou, atd...
Další surovinou je voda, droždí a sůl.
Já se řídím podle pravidla, že např. na 1 kg mouky se dá zhruba poloviční dávka vody, což je 1/2 l , ale někdy musíte počítat s tím, že když třeba použijete celozrnnou mouku, tak té vody přidejte ještě o trochu více.
No a abych se dostala k receptu na tento chléb:

Je dělaný ze zbytků mouk, které jsem doma našla, takže jsem použila:

200 g špaldové mouky
200 g špaldové mouky celozrnné
200 g hladké mouky
320 ml vody
1 droždí
2 čl soli
1 čl octa
špetka cukru
hrst slunečnicových semínek
hrst  lněných semínek
1čl drceného kmína
..................................................
vše jsem dala do domácí pekárny a pustila program těsto. Při hnětení těsto pozorujte , jestli není příliš hutné, pak je potřeba přilít vodu, v opačném případě můžete přisypat mouku.
Po vykynutí jsem přendala do ošatky, kde jsem nechala ještě minimálně 30 min kynout a poté přenesla na plech s pečícím papírem , postříkala vodou, aby se smyla mouka a je to i lepší, aby vám v troubě ještě chleba lépe nakynul a moc nepopraskal a dala péct na 200 st , cca 45 minut.
Chleba byl výtečný, proto asi tak rychle zmizel:-)





Přeji dobrou chuť a nebojte se improvizovat, je to snadné a z výsledku bude nadšena celá vaše rodinka:-)
Pavla

pátek 22. dubna 2016

keramika mix














slunečnicový chléb

Slunečnicový chléb
.....................................................

100 g slunečnicových semen
500 g špaldové mouky
1 kostka droždí
2 lžičky soli
1 lžička cukru
3 lžíce řepkového oleje
350 ml vlažné vody
......................
já zadělávám v domácí pekárně, kdo má rád chleby mírně nakyslé, může přidat 2 lžíce octa
pečeme na 200 st., cca 45-55 minut podle trouby.


Dobrou chuť!!!

jarní smoothie

...nebo-li jarní očista.
Při procházce s dětma a se psem jsme si v přírodě natrhali kopřivy, listy pampelišek, sem tam nějakou tu sedmikrásku a doma si udělali smoothie.
Dále jsme do mixéru přidali šťávu z  1/2 citronu, hrnek vody  a 2 lžíce medu.
Vše vymixovali a přiťukli si na zdraví:-)
Manželovi jsem neměla odvahu nabídnout, jak je to  moc zelené.....znáte to:-)
Dobrou chuť!!!



pondělí 11. dubna 2016

Keramický květináč na bylinky

Už jsem se na něj chystala dlouho, ale nebyl čas. Až narozeniny mých blízkých mě přinutily vyrobit něco nového, praktického, neokoukaného.
Letos měla moje mamka 60 a moje sestra 40 let, a tak jsem jim chtěla darovat i něco z mé dílny.
Jelikož se sestra nastěhovala do domečku, který si s rodinkou zrekonstruovali, volila jsem něco na terasu. Udělala jsme ji tedy bylinkový květináč a rovnou jí ho osázela  a samozřejmě popisky nesměly chybět:-)  
Pro mojí maku jsem volila zase květináč do bytu nebo na balkón, který má zasklený a rovnou ji do něj koupila pokojovou kytku, která nevyžaduje tolik sluníčka a myslím, že společně s dekou, kterou jsem ji dala, jí to udělá na balkoně příjemnou atmosferu:-)
Myslím , že měly obě dvě velkou radost.
Jen jsem zvědavá, kdy si konečně udělám i něco pro sebe. Ráda bych si chtěla udělat nové letní truhlíky, které už nosím dlouho v hlavě, ale není čas!!! Tak snad někdy:-)
Mějte se krásně, pokud se vám něco z mé keramiky líbí, určitě se nebojte mě kontaktovat, můžete nahlédnout i do mého obchůdku ZDE
Pavla











neděle 10. dubna 2016

jaro

...tak přišlo jaro a s ním i moje nová zrcadlovka.
Ano, ta moje stařičká odešla. Nejprve se rozbil teleobjektiv, takže šel do opravny a to se na štěstí podařilo opravit. Nefotila jsem ani týden a rozbilo se mi tělo foťáku. Bylo to přesně v den oslavy, kdy jsem předávala deku. Rychle jsem ji v tu sobotu dodělávala, abych si ji ještě nafotila a ejhle. Fotky na výšku vyšly dobře, ale na fotkách na šířku se mi začla na fotkách dělat černá šmouha. Z ničeho nic. Zřejmě mi tam začlo někudy pronikat světlo a začlo to dělat neplechu. V opravně mi bylo řečeno, že není jisté, jestli se to dá ještě opravit, když už je to tak starý kus /12 let/, takže jsem se s ní rozloučila, zamačkla slzu a objednala si tělo nové.
Musím ale uznat, že mi stará zrcadlovka Nikon D50 posloužila opravdu hodně. Byla téměř v každodenní činnosti při focení keramiky , jezdila se mnou na kole, na běžkách, na sjezdovkách, na vodě, na moři, ve vlhku i v mrazech a fotila a fotila. Možná jsem trochu zanedbala pravidelné čištění zrcadel a pravda je, že poslední dobou kvalita fotek nebyla taková jako kdysi.  
Nyní mám Nikon D3200 a už při prvních snímcích jsem tedy zírala, jak může být fotka krásně ostrá, což už jsem u mé bývalky trošku postrádala. Tato je celkově menší a o trochu lehčí.....a dělá nádherné fotky. A taky se do ní dají použít mega karty, což už do D50 bylo těžké sehnat-brala jen SD, max. 2GB, které na trhu už jen těžko seženete.
Takže mám novou lásku, ale na tu mojí starou nezapomenu. Byla tu, když se nám narodily děti a díky ní máme krásné vzpomínky. 
S tou novou a doufám, že tu bude taky dlouho, začínám další etapu, třeba tu, že začínám psát knihu o keramice a ona to bude všechno dokumentovat:-)




Mějte se krásně a užívejte jara!!!
Pavla

středa 6. dubna 2016

Fotodeka-předání

A je tu finální dokončení a předání.
Deku jsem stihla tak tak a na dlouhou dobu nechci jehlice ani háček vidět:-)
Byly to dlouhé 3 měsíce, kdy jsem přišla z dílny, kde jsem trávila několik hodin nad keramikou, dala si kávu a usedala k pletení či háčkování a chodila spát dlouho po půlnoci.
Ale když něco děláte s láskou a vědomím, že je to dárek, který snad potěší, tak se to dá vydržet.
Ještě že jsem s tím začla už v lednu, protože jsem ji dokončovala opravdu na poslední chvíli a 2.4. jsem ji tak mohla předat.
Večer před oslavou jsem ještě k dece dodělávala polštář, ale to šlo rychle,protože fotka už byla kompletně podšitá, obšitá i obháčkovaná, takže mi jen zbývalo dodělat přední a zadní díl, a to šlo opravdu rychle.
V noci jsem se ale ještě musela vrhnout na zapošívání všech těch cancourů na dece  a na to jsem se opravdu netěšila, to je fakt činnost, kterou nemusím. Nejraději bych celou tu deku podšila flísem a cancoury tam nechala. Ale nevyměkla jsem a zapošila.
K ranní kávě mi už pak zbývalo jen celou deku obháčkovat, a pak to vše zabalit:-)






A tady je předání:-)
Deka je opravdu velká a těžká, ale aspoň naší babičku pořádně zahřeje a bude mít vnoučátka vždy na očích:-)
Mějte se krásně, snad jsem někoho z vás inspirovala.
Pavla

fotodeka-dokončování

Všechny vás po delší odmlce zdravím. 
Nyní už je deka předaná, a tak můžu v tomto seriálu pokračovat. Nebyla jsem si totiž jistá, jestli moje mami náhodou nesleduje blog, a tak jsem raději příspěvky na blog pozdržela:-)
Jak už jste se dočetli dříve, tuto deku jsem vyrobila pro mojí maminku k 60tinám.
Byla to téměř 3 měsíční práce, ale musím se pochválit-dala jsem to!!!!!
..........................
Než jsem začla vůbec deku dělat, udělala jsem si na papír několik nákresů, jak jednotlivé čtverce poskládat a jaké budou mít přesně vzor. Poté jsem už přesně podle nákresu jednotlivé čtverce háčkovala nebo pletla. To bylo na tom to nejjednodušší, zároveň hezká relaxační činnost po nocích u televize. 
Dále následovalo přenesení fotek na látku. Koupila jsem satén, nastříhala na jednotlivé čtverce a nechala si na to fotky vytisknout.
Poté následovala trochu pro mne nezáživná činnost, všechny čtverce jsem musela na stroji zaentlovat a podšít flísem.
Tím jsem si myslela, že to co mě nebaví skončilo, ale to jsem se spletla. Každý ten čtverec jsem musela obšít vlnou a to mě dalo pěkně zabrat. Jehla nedokázala projít flísem a zároveň saténem, takže jsem začla přemýšlet, jak to nakonec udělám. Původně jsem myslela, že čtverec kolem dokola proděravím, ale to jsem se bála, že se mi to začne párat nebo že ty díry budou moc velké, a tak nakonec zvítězila ta jednodušší  varianta-prošila jsem pouze satén. Vůbec to ale neva, protože ten flís v rubu to šití hezky překryl a k látce drží už tím prošitím na stroji.
No a když jsem takto měla všech 6 látek s fotkama obšitých, musela jsem je ještě obháčkovat do stejné velikosti, jakou jsou ostatní čtverce.
No a pak následovalo sešívání.
Abych pravdu řekla, tak na to padly celé velikonoce. Vždy sešít řadu jednotlivých čtverců k sobě a následně sešívat už sešité řady:-)
Pak jsem si musela na týden trochu od toho odpočnout, neboť už jsem měla celé oteklé ruce a bolavá záda.
Noc před předáním jsem celou deku zapošívala a stihla k ní ještě dodělat polštář a v den předání jsem  celou deku ještě  obháčkovávala.
Uffff, už to mám za sebou, deku jsem  dokončila, i když né úplně kompletně. Původní plán byl, že na ni ještě našiji nějaké aplikace, ale to už jsem opravdu nestíhala, myslím ale že i tak se moc povedla.