Krásný už skoro jarní den všem:-)
Tak už zase máme doma kus hotovo, tak odtajňuji. Vše děláme za pochodu už několik let. Dnes se vám tedy naskýtá pohled i jiným směrem, než jen na kuchyňskou linku.
Tyto schody vznikly úplnou náhodou, když se nám v baráčku uvolnilo nečekaně horní patro bytu. Zahájili jsme tedy celkovou rekonstrukci a dětem udělali v patře pokoje a pro nás pracovnu, ale byl probém s tím, že museli děti běhat přes studenou chodbu mimo byt, což zrovna v pyžámkách nebylo úplně ideální. A další věc byla, že sice měly nahoře pokoje, ale já je dolů vůbec neslyšela. Pár let trvalo, než jsem vymyslela, kam nové schody zakomponujem, aby nezabraly moc místa, a propojily nám horní patro s dolním obytným prostorem....
Konečně se vymyslelo místo a začlo bourání. Tam , kde vidíte otvor na schodiště , byla kdysi zeď a v rohu tak bylo místo pro jídelní stůl. Poté, co se udělaly pokoje dětem nahoře, tak nám dole z místnosti, kde byl dětský pokoj, vznikla jídelna-krásně prosvětlená a tudíž se nám uvolnil kout v kuchyni. To jsem využila pro tento pracovní ponk, který je mým velkým pomocníkem, protože v lince mám pracovní plochu minimální. No a prostor za zdí, kde byla dlouhá léta toaleta, postupem času minipracovnička se vstupem z chodby a v části ještě staré schody do sklepa i na půdu, se postupně upravil a začlo tam vznikat nové schodiště. Smekám před mým mužem, který musel každý schod doslova vyrobit na míru. Prostor je velmi atypický. Schodiště bylo dlouhá léta nedodělané, protože tu byly na práci pořád důležitější věci, ale letos už byl nejvyšší čas, to dodělat, a jsem moc ráda. Ještě tedy detaily chybí, ale to už přijde časem, teď je hlavní, že děti slyším, že už nemusí běhat přes studenou chodbu a vůbec je to celé útulnější....a navíc, mam zase kam dávat další a další kytky!!!Prostor na novém schodiště je pro ně ideální, protože tam není topení , ale hodně světla. Ještě přibudou obrázky, fotky, dekorace, ale to zase až někdy jindy...snad dřív než za pár let:-)
+++++++++++
A ještě k tomuto ponku. To jsem tak jednou koukala z terasy na zbité bedny, které jsme měly v zahradě na dřevo, a říkám manželovi, jestli by je neupravil a neudělal mi z nich skříňky do kuchyně. Ten se toho strašně rychle chytl a skříňky byly bleskovou rychlostí na světě:-) Já je natřela a udělala na ně pracovní desku. Na kus OSBéčka jsem nalepila staré dlaždice a pár let mi pult za OO,- Kč velmi dobře sloužil. Jenže loni, kdy jsme udělali novou kuchyň , se mi barevnost desky přestala hodit a taky přestala být praktická, neboť se držely nečistoty ve spárách, a tak jsem poprosila kamaráda truhláře, aby mi na skříňky vyrobil dubovou desku. Teď mi to ladí jak k lince, tak k dubovému schodišti a hlavně mi jí udělal kamarád o trochu větší než byla původní, a tak je teď radost na ní vařít:-)
Miluji atypické prostory, kde vznikají různá zákoutí a nic není podle pravidel:-) to jsem celá já!!!
Až budou schody olištovány a zůtulněny dekoracemi aj...., tak se zase pochlubím:-)
Mějte se krásně a užívejte sluníčka
Pavla
